俄語

替代寫法

詞源

繼承古東斯拉夫語 (čelověkŭ),來自原始斯拉夫語

發音

  • 國際音標(幫助)[t͡ɕɪlɐˈvʲek]
  • 音頻(檔案)

名詞

(čelovék) m 有生 (屬格,主格複數,屬格複數,指小詞,指大詞,貶稱詞) (* 主格複數 - 罕用、詩意,在其他格的複數形式則搭配數字使用。)

    • 1866, (費奧多爾·陀思妥耶夫斯基), 章號 4, 出自 (Prestuplenije i nakazanije) [罪與罰], 第1部:
      -то : , , челове́к Петро́вич, челове́к, -то мо́жет, , желез́ной “.
      Otgovórka-to kakája kapitálʹnaja: „už takój, déskatʹ, delovój čelovék Pjótr Petróvič, takój delovój čelovék, što i ženítʹsja-to ináče ne móžet, kak na počtóvyx, čutʹ ne na želeźnoj doróge“.
      一個多麼好的藉口:「彼得·彼得羅維奇真的是個很忙的,連他的婚禮都要像搭快車一樣,盡快舉辦完。」
  1. (集合名詞唯單) 人類
    • челове́ка vzaimodéjstvije čelovéka i priródy人類與自然是互相影響的
  2. 與基數搭配使用時,也用複數形:
    челове́кodín čelovék一個人
    челове́каdva čelovéka二個人
    челове́кpjatʹ čelovék五個人
    челове́кdésjatʹ čelovék十個人
    челове́кdvádcatʹ čelovék二十個人
    челове́кdvádcatʹ odín čelovék二十一個人
    челове́каdvádcatʹ dva čelovéka二十二個人

使用說明

  • человек 和數字一起使用時:человек 的屬格複數形式時僅用於整數(十、百、千、百萬等),數詞結尾是 ()時,或是接在 (néskolʹko) (skólʹko)之後(如 - ско́лько люде́й),有時也接在 (mnógo)後面。當 человек 接在含有 (dva, ) (tri, ) (četýre, )的數詞後時,使用屬格單數形式。當 человек 接在含有 (odín, )的數詞後時,使用主格單數形式。其他情況下 человек 複數為 лю́ди
  • 而其衍生詞,如 (polučelovék),或含有 человек 的複合詞,如 (snéžnyj čelovék) (čelovék razúmnyj),不一定遵循相同用法。

變格

衍生詞

  • (čelovekonenavístničestvo)
  • (čelovekoljúbije)
  • (po-čelovéčeski)
  • (čelovéčeskij)
  • (čelovéčnyj)
  • (očelovéčennyj)
  • (očelovéčivatʹ)
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.